Doba, kdy jsem netrpělivě vyhlížela prvního Painkillera už dávno minula, momentálně to jsou čtyři roky, a pominulo i ono netrpělivé těšení se na pořádnou řežbu. Poláci se vyšvihli, to musím říct. A tak po létech se k nám Painkiller vrací, tentokrát díky šikovným českým ručičkám z Mindware Studios, pro které je Overdose již celou druhou hrou. Na jednu stranu já Painkillera měla moc ráda a zdárně se mi jím podařilo nakazit pár známých, na druhou stranu už je to dávno a současný výtvor ve mně vyvolává ony staré známé a tolik literárně užívané smíšené pocity.

Blood Omen 2 je součástí staré známé herní série Legacy of Kain, která byla v roce 2003 uzavřena pátým dílem s názvem Defiance. K BO2 jsem se dostala i přes nevalné hodnocení a na nějakou dobu propadla této sérii. Byli kolem mě lidé, kterým se také náramně líbila, tak jsme si měli o čem drbat a hlavně co pařit. Dnes už to naštěstí tak žhavé není, a když se dívám zpět na scénář, který pod náporem upířin za akční asistence Razielky vznikl, říkám si, jak jsme na tohle, doboha, přišly! Ale naštěstí se o mně ví, že jsem šílenec a to se promítá i do děl, která tvořím, nebo která hraji ;). Komu to vadí… je holt na špatné adrese.

Alone in the Dark IV: The New Nightmare. Tahle hra byla jedna z prvních, již jsem si byla sto sehnat. Je to nějakých téměř sedm let a já ji uhnala ke svým -užnevímnáctinám. Navnadilo mne tehdá demíčko u SCORE, jako naprosto nekovaný pařan jsem u toho málem umřela strachy, jenže já temné ruiny, tajemný lesy, záhady a příšery ráda.

Pískomilí strava je rozmanitá a v zápalu chovu byste neměli na nic zapomínat. K dostání jsou různé směsi pro křečky, morčata a jiná huňatá hlodavá pištivá stvoření. Velmi často ale obsahují nevhodné množství tučných oříšků a slunečnicových semen, příliš mnoho ovoce s vysokým obsahem cukru a váš svěřenec pak nabere nevhodné špíčky. Zvíře si začne vybírat jen to nejchutnější a vězte, že bývá často stejně mlsné jako jeho lidský opatrovatel. Někdy může dojít i k takzvané selektivní anorexii, kdy odmítá cokoliv jiného, než to, co mu jede. Doufám, že se nemýlím v názvu. Veterinární stránky by vám asi napověděly více.

Je pro práci ve 3D prostředí nutná spíše technicky zdatná a zaměřená osobnost nebo je důležitější umělecký duch? Umělecký duch bývá silný ve stránce fantasie, jeho prostorová představivost není vázána žádnými technickými specifiky, ale bez alespoň základního tehnického rozhledu se ve 3D neobejdete, ať už jste sebelepší umělec. Stejně jako umělecký fotograf musí znát a ovládat svůj přístroj, vědět něco o světle a nastudovat si něco o zpracování filmu, modelář ve 3D prostředí se neobejde bez základní znalosti programu a hodnot, které v něm používá. Nakonec tu najdete něco z fyziky, něco z matematiky a pokud jste ve škole nedávali pozor, budete se muset učit od nuly, abyste obsáhli taje virtuální reality.