Zalíbila se mi jedna počítačová hra, která tentokráte nenabízí hektolitry krve, tuny střeliva ani hutné RP, ale koulející se čuníky, divoké kravky, prorážející v úprku ploty a poskakující chumle vlny, evokující ovečky, to vše v hávu patchworkového plátna.

The Hunt for Gollum (Independent Online Cinema / Rickety Shack Films) je krátký neziskový film, vytvořený partou nadšenců s extrémní dávkou entuziazmu. Zobrazuje události z Pána prstenů, které jsme nemohli v trilogii Petera Jacksona vidět. Mnozí, kteří knihu neznají, možná netuší, že mezi poslední Gandalfovou návštěvou v Hobitíně a Frodovým odchodem na strastiplnou cestu za zničením Jednoho prstenu v knize uplyne několik let a během této doby se hraničář Aragorn vydává po stopách Gluma a zažívá mnohá dobrodružství.

Sem tam vytáhneme paty. K tomu je dobré vzít si rozmazaně fotící kouzelnou krabičku, která vám v mžiku oka namaluje, co vidíte (pardon, deformace z larpu). Láhev pití, energetickou tyčinku typu Snickers (ten silně komprimovaný balík cukru) pro odstranění únavy (ukazatel Fatigue neustále klesá, doporučuji využívat rest pointy v podobě laviček) a hlavně žádný telefon (pracovní hovory dokážou vést k pádu aplikace, obvykle se musíte rychle teleportovat zpět na pracoviště a to je energeticky náročné).

Co vyvádím, když zrovna nepatlám Razerem grafiku (těžce profi, že? A taktéž silně zajímavé téma :)? Asi co spousta lidí, kteří sem omylem zavítají – pařím o sto šest. Můžete si povšimnout mého skromného hardcore výběru starších kousků tady kolem (doufám, že v tom tu ironii cítíte). Pustila jsem se do Neverwintru za ostřílenou bojovnici (zcela nepokrytě přiznám, že pořád chcípám a dryjáky chlastám po hektolitrech, prostě machr ;) nějakou chvíli po té, co jsem dokončila prvního Fallouta, z něhož je hned další screenshot (moc fajn, i když mladší ročníky možná budou křičet, kdeže jsou ty miliardy polygonů), tam jsem požila tolik stimpaků jako dryjáků za prvních pár questů v NWN.

Existuje mnoho dobrých knih, které vám krok po kroku přiblíží techniky kresby. Kniha s příznačným názvem Kresba (V. B. Ballestar a J. Vigué) vyšla u nakladatelství Rebo Productions v roce 2005. Tahám ji téměř všude, kam jedu na delší dobu a to už od roku 2007. Nekreslím tolik, jako dřív, ale ráda si přečtu o různých technikách kresby a postupech při zpracování složitějšího tématu, jako je například komplexní krajina nebo, pro někoho možná příliš všední, lidský výraz v různých situacích.