Dnes byl takový příjemně klidný den. Venku pofukoval studený větřík a často mezi mračny vykouklo sluníčko, aby prohřálo zmrzlého tvora, snažícího se ve škarpě u silnice blejsknout první jarní kvítky. Tekly mi oči a na displeji nebylo nic vidět, ale mám je! Jako již tradičně, prošla jsem se též po hřbitově. Klid, ticho, žblunce šajní. Nádhera.

V sobotu večer jsem po dlouhé době navštívila místní rockový klub, abych si poslechla Steelfaith, kteří mě na Altrosu zaujali. Zrzouna jsem vyzunkla jen jednoho, pak jsem si raději dala vodku s džusem a to mi celkem stačilo pro přežití. Steelfaith hráli příjemně, protože se do jejich repertoáru odráží má oblíbená kapela Stratovarius, byl to vcelku hezký metalový večer. Za čtrnáct dní se mají dít nějaké pankáčoviny a na duben se zas chystá metal. Kdo bude zvědavý, najde si Rock klub Gambrinus Lovosice po sítích.

Steelfaith.

Dnešní procházka byla taková příjemná změna. Čerstvý vzduch a ticho. Stihla jsem utvořit pár snímků a pak už se sem zase valila převeliká duchna mračen. Užijte lístečků, kytiček a rezaté věcatosti v záři slunce. Omluvte nedokonalosti.

Zrezlá věcatost na hřbitově.

Tradičně zajímavý obrostlý kmen.

Vlezla jsem do pole a vyfotila kopeček.

Jarní škarpové kvítí.