Na onlineovku ze světa Star Wars jsem se těšila několik let. Nejnapínavější však byl poslední rok. Co chvíli jsem zhlédla nějaké vývojářské video, gameplaye, záznamy z conů, E3, či přečetla nový článek a omrkla concept art. Namlsali mě úspěšně. Mezitím se na oficiálním webu swtor.com začala formovat guilda Dark Stance (a Light Stance), jejíž kořeny se datují až k roku 2005 a tehdejšímu MMO Star Wars Galaxies, kde většina členů strávila kus svého života a mohla by dlouhé a dlouhé hodiny vyprávět, co všechno spolu zažili a jak se tato hra během let vyvíjela.

Trocha historie

Zapsala jsem se tedy do DS dlouho před vydáním. Díky preorderu jsem získala early access a účast na beta testu jsem si náležitě vychutnala, i když jsem měla příležitost pouze jediný víkend a finálního beta testu jsem se nezúčastnila. Hrála jsem na prvním anglicky mluvícím evropském serveru, který se v seznamu objevil. Tehdy jsem čekala i několik hodin v queue, abych si namíchala chlup (vytvořila postavu) a začala hrát. S mizerným připojením to byl adrenalinový sport, ale i tak jsem si zapařila vrchovatě. Takových třicet hodinek to určitě dalo.

O nějakou dobu později, přesně 14. prosince přišel e-mail s předmětem Your Saga Begins, a to jsem hopsala do stropu radostí. Toho dne pro mě skončila realita všedního dne na planetě Zemi a s kamarádem Alexem jsme začali razit heslo: „There is no Life. There is only Force.“. Stala jsem se zlou Sithkou, válečnicí, bojující dvěma světelnými meči zároveň a pokud jsem dosud v KotORech volila spíše dobro, teď jsem obrátila strany a dala se na cestu nejtemnější (pravda, s občasnými světlými výjimkami, podle situace a nálady).

V době psaní tohoto článku mám na kontě krásně šílených 367 hodin pařby za Impérium a začínám uvažovat nad tím, jaké to asi bude za Republiku. Možná začnu s Trooperem. Uvidím, jak se bude situace vyvíjet. Jen co nastane dobrá konstelace okolností, půjdeme to s kamarádem omrknout.

Myslím si, že jsem měla štěstí na lidi v guildě. Se dvěma z nich se znám už delší dobu a o to jsem měla jakékoliv rozhodování snazší. Působili na mě dojmem dlouho sehraného týmu, který je prost dětinskostí a podobně. Taková fajn parta se stejným zájmem o Star Wars. Zakládají si na tom, aby si každý člen guildy hru vychutnával a užíval si mimojiné i roleplayingu, čili hry na hrdinu, kdy nehrajete za postavu, ale tou postavou se stáváte. Je to něco jako LARP. Já tedy spíše občas blbnu v kantýně, nebo s kamarádem v terénu.

Což se samozřejmě časem mění. Party u Sarlacc Pit a hutné bitky v HM FP nabízí netušené možnosti, jak se vyblbnout nebo pošťouchnout kamaráda.

RP

Jsme slavily jeden můj úspěch, ještě za dob, kdy jsem dělala poskoka svému mistrovi. Sešly jsme se se Sauri v kantýně na Dromund Kaas, koupila jsem jí dlouho slibované pití (za pomoc, jak jinak) a pustily jsme si hudbu z jukeboxu. Trsaly jsme jak šílené a dělaly srandičky, když tu se náhle další lidé přidávali k RP u baru a kolem, což byl ve výsledku celkem pěkný pohled. Atmosféru budujeme nejenom my sami, ale i spousta drobností a nápadů, kterými je SWTOR okořeněn. Ano, mnozí z vás to jistě znají z ostatních MMOček. Těším se na další novinky a taky by mohli rozhýbat companiony. Shodly jsme se na tom, že je trapné, když tam postávají jak trubky a poslaly je na mise.

Jak to hrát, classy a jiná havěť

SWTOR je možno hrát několika způsoby. Lze projít příběh (storyline) vašeho povolání (classy, budu tu používat různé anglicizmy) jako singleplayerové RPG, můžete se věnovat PvP bitvám v arénách ve stylu Battlefieldu a jeho Capture the Flag, Huttballu a nebo se můžete bavit při Flashpointech, samostatných příběhových kapitolkách určených pro skupinku čtyř hráčů, ať už to jsou přátelé, lidi z guildy nebo náhodní spojenci. Flashpointy můžete pařit i v Hard Modu ve full grupě, kde malá chyba znamená těžký výprask a políbení podlahy. Operations a hutné boje s world bossy přichází na řadu později, kdy už máte lepší gear a jste neústupní. Skupinky 8 nebo 16 hráčů už ve vyšší fázi hry nejsou nic neobvyklého. Závisí na kooperaci a síle členů guild. A to jsou teprve ty správné a hutné Wars.

Každá classa později získá své vlastní plavidlo. Já mám například klasický imperiální interceptor Fury, na který je radost pohledět. Plavidlo obsahuje všechny důležité prostory jako například zasedačka, kapitánská kajuta s letištěm, skladiště, kam si můžete ukládat věci, co taháte po kapsách, můstek s galaktickou mapou atd. Zde získáte i vesmírné mise. Na loď se schovávám, když chci craftit v soukromí či posílat companiony na mise a často zalézám na loď před lagy, kdyby mi zase upadlo spojení se serverem, abych byla na bezpečném místě a po přihlášení v rested stavu (odpočinutá, v tomto stavu získáváte dvojnásobek zkušeností za zabité nepřátele a odpočívat můžete na lodi či v kantýně, odtud je dobré se odhlašovat a čím déle jste takto pryč, tím více rested bodů získáte).

Ať už bojujete jako Jedi, Trooper či jako Sith nebo Bounty Hunter, vždy máte možnost zapojit se do příběhu svých přátel a sledovat jejich vlastní storylinu, za níž bývá promakaný scénář se spoustou překvapení a zvratů. Samotné úkoly na jednotlivých planetách jsem často probíhala sama. Zpočátku jsme se vždy nějak dali dohromady, ale jak má každý čas různě, trochu jsme se od sebe vzdálili s úrovní postav a já se dost často vracím na místa již probádaná, abych pomohla kamarádovi. Na Heroicy a bonusové mise se chodí ve skupince. Flashpointy a heroicy si většinou nechávám na dobu, kdy mají ostatní čas a taktéž během nich sbírám příslušné body (Social points) za spolupráci. Grindění je někdy náročné a někdy ne. Proběhla jsem se skupinkou heroicy na Vossu, splnila něco questů a poskočila na level 50, ani jsem nemrkla. Ačkoliv mé osmihodinové nemrkání.. Ale 8 hodin v čudu, to je hned.

Planety mají doporučený rozhas levelů vaší postavy, avšak je příjemnější, když jste trochu výše. Zase na druhou stranu pokud jste příliš overleveled, dostanete titěrné množství expů. Na planetách působí jak Impérium, tak Republika. Často se svou zvědavostí dostanete do PvP zóny, čili na nepřátelské území. Máte deset vteřin na to se vrátit zpět, nebo se nechat označit pro PvP boj, jinak řečeno udělat ze sebe cíl pro republikové hráče. Pokud si chcete PvP nejprve osahat, můžete vyzvat svého kamaráda. Padesátky se pak dostanou na planetu Ilum, kde teprve začíná veškerá sranda. Pokud si berete PvP úkoly na Vaiken Station (Imperial Fleet, takové obchodně společenské centrum Impéria), nemusíte se bát, že by váš char na levelu 20 umlátila padesátka ve full gearu. Ty už mají oddělené arény, aby se tohle nestávalo.

Companioni

Aby vám nebylo po nocích na emzáctvem prolezlých planetách smutno, budete mít k dispozici companiony (společník, crew member, chcete-li), jejichž užitečnost oceníte v mnoha situacích. Mají své vlastní životní příběhy a pokud jste hráli oba díly Knights of the Old Republic, víte, že s nimi můžete mluvit a také mnoho zažít. V SWTOR si získáváte vliv i darem. Pokud při své misi učiníte rozhodnutí, které se compikovi nelíbí, dáte mu úplatek. Vette se například zamlouvá, když se NPC zeptám, co kápne z toho, když mu pomůžu. Vette je Twilek s pirátskou minulostí a tak jí jsou odměny blízké. Kdežto Malavai Quinn, vojáček s hluboce zakořeněnou disciplínou, bude brblat a ztratím tak u něj něco bodů vlivu. Ale protože je Quinn celkem užitečný jako healer (medik), beru často na mise jeho. Jaesa, slečna v jádru zlá, milující všechny mé temné volby je ideální na chvíle, kdy chci být také zlá až na půdu, ale spíše jí nechávám craftit, jelikož má pár bodů k dobru u crew skillu synthweaving, který je stěžejní při výrobě zbroje pro force sensitive chary (jako jsou Sith Warrior a Sith Inquisitor). To však nejsou všichni companioni a kobereček s mlátičkou představím někdy jindy.

Crew Skills

A nemusím vyrábět ohadry pouze pro tyto classy, občas se najde schéma (schematic) také pro Bounty Huntera apod. Crew skilly si volíte tři, v závislosti na vašich potřebách případně potřebách guildy, ale to je vedlejší. Můžete i nemusíte craftit, tedy vyrábět zbroje, zbraně, vylepšení a další. Můžete jenom sbírat zdroje, pokud máte někoho, kdo vám zbroj a zbraně vyrobí (případně seženete od hráčů na marketu, vyměníte ze speciální měnu, nakoupíte u vendorů, získáte za PvP, objevíte v bedýnkách atd., dostala jsem dvě nové modifikovatelné zářivky za heroicy na Vossu ;), což mě potěšilo, protože jsem zbraně dlouho neřešila).

Má válečnice ovládá synthweaving, k čemuž se hodí mít naskillený archaeologic, aby mohla sbírat artefakty a krystaly, potřebné pro výrobu ohadrů a jako poslední crew skill umí slicing, tedy hackování sejfů s penězi, když má štěstí objeví schéma nové zbroje nebo misi, na kterou může vyslat companiona. Cílem misí je získávání zdrojů pro výrobu a peněz. Občas mi padne schéma pro cybertech, armormech, underworld trading atp., další crew skilly se v guildě vyskytují sporadicky a tak je dobré občas získané věci zanést na market, někomu by se to třeba mohlo hodit.

Zbroj a ohadry

Existuje několik druhů zbroje. V inventářích je rozlišena podle barvy. Nejčastěji narazíte na zelené věci, obyčejné, méně často pak na modré, které můžete modifikovat stejně jako oranžové a nakonec fialové, což jsou nabušené prototypy. Ten když na mě z emzáka vypadne, jsem celá radostná, pakliže je určen pro medium armor. Jednu dobu na mě padaly samé heavy armor kousky, což o to, alespoň obléknu některé compiky, ale jinak mi k ničemu nebyly. Měla by být k dispozici guild banka, kam budeme tyto předměty odkládat. Prozatím jsem vše buď prodala, rozdala nebo reverzla (rozebrala).

Reverzní inženýrství je další fajn věc. Tím, že rozebíráte věci, se učíte novým schématům. Ze zelené věci se tak naučíte modrou a tak dále. Spoluhráči váš skill ocení, když jim budete moci spíchnout nové hadříky s krásnými staty, jenž si budou moci vylepšit o armoring a might modifikace zase od jiného kamaráda, co pro změnu fušuje do cybertechu. Vše je velice šikovně vymyšlené, i když často chybí speciální zdroje, ale nemůžu mít hned všechno a je jasné, že drsnější ohadry budou vyžadovat vzácnější suroviny. Občas bych byla raději, kdyby bylo možné ovládat více crew skillů per char. Obejít se to dá založením další postavy, kterou budete mít na tyto vedlejší věci.

K čemu mise

S vyšší úrovní budete moci vysílat na mise více společníků. Ty nejjednodušší úkoly trvají třeba pár minut, náročné pak přes hodinu. Po tu dobu je váš compik pryč (jeho kopie zůstává na lodi, abyste tam nebyli sami :P) a v závislosti na složitosti úkolu se vrátí s úspěšně nasbíraným proviantem nebo s prázdnými kapsami a svěšenýma ušima. Složitost mise poznáte podle barvy (pokud netrpíte nějakou zrakovou vadou). Šedé mise nenesou žádné zkušenosti, ale dopadají excelentně. Zelené a žluté nesou jak expy tak výsledky a oranžové už jsou riskantní a ztráta investic jistá. Každá mise něco stojí a někdy jsou náklady a risk příliš vysoké, takže je na vás, zda to zkusíte.

Začátky

Každé povolání začíná na jiné planetě. Sithové mají svou akademii na Korribanu, pouštní planetě, poseté prastarými hrobkami mocných předků. Když jsem v rámci svého či kamarádova příběhu zavítala na planetu Hutta, kde začínají Bounty Hunteři, trochu jsem je politovala. Planeta vypadá dosti jako popelnice galaxie s toxicky nažloutlým nádechem a popelnici také dostanou jako vozítko. Nejelegantnější vybavení získají imperiální agenti. Jejich plavidlo X-70B Phantom je vskutku k pokoukání.

Na Korribanu jsem strávila prvních deset levelů. Hra vše servíruje po malých dávkách, aby se jeden rozkoukal. Pobíhala jsem a plnila úkoly pro nadřízené nebo pro NPC v jednotlivých oblastech. Ochmatala jsem si herní principy, vylepšovala vybavení a učila se bojovat systémem hot keys, přičemž cooldown jednotlivých útoků jitří nervstvo a pumpuje adrenalin do žil. Kolikrát jsem si říkala, že zase zdechnu, přehazovala sloty s útoky, tak aby mi vyhovovaly, až jsem se dostala do fáze, kdy jsem byla s nastavením konečně spokojená (na chvíli) a emzák mrtvý. A zagrupování je občas lepší než cesta na ošetřovnu z neschopnosti někoho požádat o pomoc :). Oživení může proběhnout i na místě, avšak čím častěji vytuháváte, tím jsou intervaly, vedoucí k vašemu návratu na scénu delší.

Exploring a další fáze

Vždy, když se dostanu na novou planetu, první, co udělám je, že sednu na svůj pomalý speeder a prozkoumávám oblast, za což jsou zkušenosti – fáze exploring. Zpočátku jsem měla cukání brát všechny úkoly, na které jsem narazila – fáze quest addict, ale to mě postupem času omrzelo. Počet aktivních úkolů je omezený a neberu si heroicy pro 4 nabušené osoby, když vím, že nebude s kým je řešit. Přecijen raději hraji s kamarády. Má cesta se z Korribanu přehoupla na Dromund Kaas poměrně rychle, vzhledem k tomu, že jsem při beta testu zkoumala totéž povolání.

Vzpomínám si, jak mi Dromund Kaas přišel obrovský, měla jsem pocit, že jsem vylezla z kůlničky na dříví, a to jsem ještě netušila, jaké planety potkám dál (mj. Taris, temné ruiny městského komplexu po ničivém útoku v KotORech, zamrzlý Hoth, kde se půlka mé posádky vymlouvala, pročže zrovna on nebo ona nemůže na planetě přistát, nebo Tatooine, pouštní planeta, kde se mi moc líbilo a věřím, že v létě by se mi zase zamlouval Hoth. Postupně prozkoumáte převážnou část galaxie. Je rozdělena na Seat of the Empire, Hutt Space, Distant Outer Rim, Coreward Worlds a Unknown Regions.). Jak jsou místa rozlehlá, tak jsou prošpikována taxi stanicemi, kde vás za úplatek povozí na vámi zvolené místo. Krásně se projedete, pokocháte se krajinou a nenaagrujete místní faunu.

Cestou jsem pomáhala členům guildy – fáze babysitting, kteří měli tu chuť se mnou dlouhé hodiny pobíhat po úkolech a nebo oni pomáhali mně, to když se můj příběh stočil ke komplikacím v podobě mnoha elitních nepřátel a začalo přituhovat, až jsem si nakonec byla schopná pomoci sama (ach, ano, bonusová mise na Belsavisu, kdo by jen zapomněl, elitní emzáci na levelu 50, jaké to překvapení). Myslím, že jsem si tento bonus mohla s klidem nechat až po Vossu, nebýt mé zažranosti a stavu I must finish this one.

V mezičasech jsem se schovávala po hospodách a craftila hadříky pro ty šťastlivce, pro něž jsem měla nějaké šikovné schéma. Používat SWTOR jako tematický 3D chat také není k zahození, a tak je pár hodin zhusta prožvaněných.

Momentálně se blížím k fázi Queen of the Universe, nejtemnější a nejdrsnější Sithce ve vesmíru. Příběh hezky graduje a některé classy by si zasloužily filmový scénář. Dialogy i scény jsou již propracované. Vše je skvěle nadabované a uslyšíte známé hlasy z KotORů. Soundtrack je také hotov, perfektně podtrhuje klasickou atmosféru Star Wars a je radost bojovat při ryčných tónech, při kterých by se nestyděl ani Darth Maul.

Narazíte na spoustu známých věcí, mj. Na Revanity, kteří pokračují v odkazu mocného Sitha Revana, avšak musím říct, že v mých KotORech to byla TA Revan, v KotORech prostě volbu moudře nechali na hráčích, čímž mají malé lehce smazatelné plus.

Grafika

Graficky se hra ne každému bude líbit. Některé lokace působí prázdně a nedodělaně, cosi mi zde chybí, co by dodalo ještě hutnější starwarsovou atmosféru. Textury jsou kreslené, SWTOR se tak ukazuje v jednotném vyladěném stylu, prost průhledností a lesklostí. Některé zbroje jsou děsivé na pohled, nelíbí se mi, jak v nich postavy vypadají a tak ty kousky ani nenosím. Kyblíčky a pokličky na hlavu mám defaultně vypnuté, ale nosím je kvůli statům. Má šunka je však celkem spokojená a více věcatostí a výmyslů by jí bylo momentálně na obtíž. Hra mě pohání kupředu snad až příliš rychle. Chtěla bych si některá místa více vychutnat a nasát nějakou atmosféru, více poznat jejich historii i temná zákoutí s datacrony a méně pobíhat od Sitha k Jediovi a zpátky.

Questy a bugy

Velká část úkolů je poměrně nudná, stereotypní a opakující se, jenom vymění lokaci a druh zmutovaného nepřítele. Když se někde sejde více hráčů, pak spawnování stěžejních nepřátel nebo předmětů je otravné, plné netrpělivého čekání. Říká se, že hra je na MMO dost dobře vyladěná a udělaná. Věřím tomu, avšak není bugů prostá a někoho by to třeba mohlo mást a zlobit. Někdy stačí reset úkolu. Když se rozbije GUI, můžete resetovat i to a když se někde nešťastnou náhodou zaseknete (ehm), zkusíte v chatu /stuck. Další bugy se dají řešit restartem hry, ale to už je vážně otravné a zdlouhavé. A ty nejhorší chyby řeší pomoc přímo ve hře. Buď vám najde odpovědi podle toho, co jste napsali do ticketu, nebo jej prostě odešlete na podporu a čekáte, až vám někdo pomůže. Již několikrát jsem to využila pro bug report a pomohli. A na závěr k nudnosti questů – když pobíhám s kamarády je hraní o řády lepší a zdlouhavosti rychlejší a jeden je méně vzteklý, když dojde na reset.

Kde na to brát

Vše, co potřebujete, stojí peníze. Prošla jsem si screenshoty, na kterých jsme si sdělovali, kolik máme zrovna po kapsách a musím se tomu teď smát. Doby, kdy stačily 4k kreditů jsou dávno pryč. Jsem syslič obecný, a tak hackuju, co najdu, všem padlým obracím kapsy naruby a nepotřebné věci prodávám. Občas se stavím na Vaiken Station dát na market pár ucraftěných kousků. Inkasovat se dá i za PvP apod. A vězte, že kreditů je potřeba mnoho a ještě víc. Jenom upgrade skillů stojí desítky tisíc, rozšiřování úložných prostor na lodi i v osobním inventáři může časem zruinovat váš rozpočet. Většinou mám dostatek, že se můžu podělit se spoluhráči, jen jednou jsem musela požádat movitějšího pařana o pár kreditů na schémata, to když chtěl full set armor pro svého companiona a já zrovna měla prázdné kapsy. Rank 2 pilotní licence pro lepší speedery stojí přes 200k, takže si to asi dovedete představit a z bedýnek toho mnoho nepadá.

Když už jsem nakousla Imperial Fleet (Vaiken Station). Je to samozřejmě vesmírná stanice, centrum pro temnou stranu síly, kde se setkáváte se spoustou hráčů, nakupujete, prodáváte, chodíte na flashpointy, bojujete v PvP arénách, upgradujete svůj battle gear i armor a zbraňové systémy své lodi, učíte se crew skilly. Můžete zde i resetovat svůj skill tree a znovu přerozdělit body, nebo se naučit jiný skill, pokud zjistíte, že to co máte vám nevyhovuje. A nebyla by to Imperiální flotila, kdybyste nemohli vlézt na palubu nějakého pořádného plavidla. Jsou přístupné dvě – Ziost Shadow a White Nova. Na Ziost Shadow se nachází imperiální muzeum s vtipným puzzlem.

Vesmír, lagy a explorerský badge

Vesmírné mise moc nehraji, časem tomu zběsile poletujícímu předmětu (vaší lodi) přijdete na kloub, možná vám to připomene staré vesmírné střílečky, ale tato část mě osobně prozatím příliš nenadchla, ostatně je k ní zapotřebí normální připojení a ne ten bazmek tady v divočině, který mě celé dny odpojuje od serveru a způsobuje smrtící pády ve výtahových šachtách, když mi platforma kvůli lagu ujede. Mí not lajkí. Výtahy jsou vůbec veselá věc. Kamarád neopomněl občas spáchat sebevraždu, když se pokusil předčasně nastoupit (platforma byla zrovna úplně dole) a od té doby je to jeho nejhorší nepřítel. Ovšem base jump z planety je ještě o level výš, ten se zase povedl našemu ctihodnému bossovi a tak explorerský badge bude patřit jemu :).

Dodatek: vesmírné mise mi stále přijdou docela nudné a uklikané, ale už jsem je byla schopná hrát trochu déle. Hlavně díky tomu, že jsem chvíli neztrácela spojení se serverem :D.

A upekli dort

A dali do něho různé ingredience a skládá se z mnoha chutných vrstev s čokoládou navrch. Každá vrstva obsahuje jiné ovoce a jiný krém a občas tam omylem přihodili pálivou papričku, ale jinak je to veskrze chutný dort, nijak komplikovaně zdobený a můžu z něho zobat, ze které strany zrovna budu chtít a v jakémkoliv množství. Splnil se mi můj malý sen – zahrát si na Noob Squad of Crazy Lunatics. Od Lazy Sniper Family v Battlefieldu už uplynula celá staletí a nějaké větší hraní s kamarády se do SWTOR moc neprovozovalo. A i když bych uvítala hutnější starwarsovou atmosféru a temná zákoutí galaxie ještě temnější a děsivější (nemůže být všechno Amnesie, chápu), questy více kořeněné a RP i guildí stránku propracovanější (časem se dočkáme), přesto jsem celkem spokojená a můžu doporučit k pařbě.

Parties on weird places