Projekt Legrace of Kain vznikl v době, kdy jsme jako štáb předchozí trilogie Painkiller neměli do čeho píchnout. Jednalo se o parodii na herní pentalogii Legacy of Kain s velkou příměsí zážitků „ze života“ a absurdních scének, dovedených do krajnosti. Všechny postavy mají nějaké cíle, nějaké své problémy mezi sebou a chovají se naprosto dementně. V jednu chvíli jsou schopni spojit své síly proti nepřátelům a bojovat, v druhé znuděně sedí na kopečku a filozofují si o utahanosti tímhle šíleným světem. Scénář byl rozsáhlý a výprava na naše chudé poměry poměrně dobrá.
Veleslavná postavička – Elder God, ve scénáři vystupuje jen jako malá loutka ve sklenici.
Při schůzce na hřbitově (jediné klidné místo v okolí, pozn. red.) byli přítomni všichni, jenž měli nějaké role ve vypracovávaném scénáři: Lenka jako Gamer, Petra jako Gamer třijednička, Michal jako Max Payne, Petr jako Kain, Terka jako Raziel, Martina jako Moebius, já jakožto režisér a malý Damík jako přítěž, kterou k nám sestra odložila. Byl to moment nezapomenutelný, protože už se později tak zdařilé setkání neuskutečnilo, ani kvůli tvorbě děje a odsouhlasení a rozdání úkolů. Škoda.
Samotné natáčení se pak nakonec z různých důvodů roztáhlo na rok, přičemž došlo k pouhým pěti natáčecím dnům, většina scénáře zůstala nerealizována z důvodů, které zde nebudu rozebírat, protože v našem příběhu nemají místo. Rozhodla jsem se po letech dát dohromady, co si pamatuji a sebrat fotografie z koutů záloh, které dosud nebyly publikovány. Nemám problém tu jmenovat lidi, co se na projektu podíleli a neměli byste to dělat ani vy, když o Legraci píšete. Na publikování fotografií a videí se vztahují nějaká práva a bez souhlasu a uvedení odkazu na autorský web není dovoleno je šířit. Respektujte to, to je jediné, o co vás prostřednictvím tohoto článku žádám.
Vysoce sofistikované profesionální zařízení na tvorbu krve.
Takto to vypadá v praxi, dýka není ostrá a zabírá se pouze z jedné strany.
Výsledek během ostrého natáčení, vypadá to docela dobře.
Má larpovně – filmařská výbava. Zde plášť Kainův a šátek Razielův.
Štůsek scénářů, poznámek, náčrtků, rozpisů pro kameru, rozpisů pro herce a tak.
Na projektu se podílely tyto osoby a entity:
Tereza Konupková: se mnou tvrdě spolupracovala na vzniku scénáře, příběhu i výstavbě charakterů hlavních hrdinů Kaina a Raziela. Strávily jsme večery po různých lavičkách a vymýšlely hovadinky do příběhu. Když jsme ale byli někde doma a bylo nás tam víc, nějak to potom vázlo. Na tvorbu scénáře je potřeba čerstvý vzduch a pro věc zapálené lidi. Dále se podílela na výrobě figurky Elder Goda (malá zelená chobotnice s modrým okem), na výrobě Razielova kostýmu a na pátrání po barvách na obličej. U toho jsme také strávily nějaký čas. Sama pak hrála Raziela.
Petra Konupková: se občas nachomýtla u pomoci se scénářem, dějem a v závěru věcí i sehnala našeho jediného kaskadéra Pepu, který měl dostatek odvahy. Zainteresovala Petra, který pak hrál Kaina, abych se s tím nemusela crcat já a mohla „vklidu“ režírovat a starat se o všechno. Napadají mě slova jako obětavost, srandista, ale také vrchní zdržovač s kupou stížností a výmluv v rukávu (boty na vysokých podpadcích do terénu, bolí mě břicho, nemůžu se válet po zemi, musím si umýt vlasy a namalovat obličej na xicht, tak brzo ráno se mi nechce vstávat.. atd.). Její rolí byl jeden z pařmenů, kteří se střetnou s Kainem a Razielem po té, co dojde k chybě v matrixu a oni se vynoří v našem světě, plném totálních troubů. Další její role bylo občasné režírování a různí nepřátelé.
Lenka Dlouhá: získala roli toho chytřejšího pařmena, který nakonec musí vzít kočírování útoku na Kaina a Raziela do vlastních rukou, protože Moebius je zdá se úplně mimo, ten má ale svůj vlastní velkolepý plán, do kterého se bude snažit zatáhnout další postavy, aby uzmul mocný artefakt od Kaina. Jako hosteska musela Kainovi připomenout jednu z památných vět, když do sebe vyklopil jednoho protřepaného Raziela (panák modrého poweraidu) a totálně zapomněl na větu: „možná by ti hejno velbloudů spravilo chut“, nakonec tam řekl „sobů“. Na hlody máme patent.
Martina Oudová: si zahrála moudrého stařešinu, nebo taky time streamera Moebia, který svou pravou identitu dost neuměle skrývá (viz čmadlik na jeho čele). Nedělá si s ničím starosti a tak netuší, že když mu volá zmlácený pařmen, že tou dobou k němu míří Raziel s Kainem, aby z něho vyklepali, jak se mají dostat zpět do Nosgothu. Vzpomínám si, že scéna, kde pije čaj a pařmen Moebiovi zrovna volá, byla točena mnohokráte, a tak byl Moebius oním čajem již řádně prochcaný. Vypadalo to celé dost komicky.
Petr Machovec: ztvárnil postavu Kaina. Ve scéně, kdy vyslíchá pařmena měl původně vystupovat jako mafián a celé to mělo být laděno do Kmotra, ale protože se nenašel žádný mafiánský klobouk, vystupoval jako drsný maharadža s hadrem na hlavě, což možná mělo efekt, ale mafián by byl ve výslechové scéně mnohem, mnohem lepší. Občas ovládal kameru, světla, fotografoval a taky nosil jídlo a přispěl nějakými nápady a souboji. Při boji v lese, kam jsme se těžce táhli pěkných pár kilometrů, nezapomněl stále připomínat, kam až mu naše umělá krev natekla a taky místo, aby si přehodil deku, pořád klepal kosu a stěžoval si na hroznou zimu. Býval při natáčení dobrým bavičem i sklerotickým hercem, jako každý míval brutální výpadky textu (ty tři slova v celé scéně) a nikdy se nezapomněl podělit o zásoby jídla.
Lenka Voráčková: vymyslela jsem si nový projekt a s tím ruku v ruce přišla spousta starostí. Od výroby kostýmů, rekvizit až po shánění materiálů, tvorbu a výstavbu scénáře, psaní děje, přípravu efektů, zvuků, grafiky, režii, stříhání a natáčení, stativ, starosti o kameru, média, to všechno vedlo k tomu, že jedna věc nemohla být dotažena do dokonalosti. Když jste se ještě museli starat o nahánění štábu a pomalu i přípravu svačiny, brzo to na vás padlo. Pak přišlo něco, z čeho mi šla hlava kolem a tak jsem to nechala být. Byl to můj projekt (a taky dost Terky, i dalších) který se potopil jak Titanik, což mě mrzí a chybí mi ta sranda, která snad při natáčení občas panovala a ta možnost pozorovat jak něco fascinujícího a šíleného vzniká.
Část štábu. Ještě chybí Martina jako Moebius a rejža stojí za kamerou.
Náš projekt podpořili:
Šermíř Tonda z Lepusu: vypadlo z něj ono slovo Legrace, když jsme tehdá na Lovosické Osmičce probírali základy šermu s dřevěnými meči.
Martina Prochová: zapůjčila interiéry svého poloprázdného bytu a šicí stroj. Dnes je již natáčecí místo v rukou nového majitele, ale můžete tam třeba položit svíčku, ovšem zmizí během pěti vteřin.
Lenka Arnoldová: se stala neutuchajícím zásobovačem materiálů na kostýmy. Černý plášť s kapucí, vousy i moebiův hábit vytvořila právě Lenka, toho času pro larp Eodix, černý plášť pak na objednávku pro mě. Parádní materiál jsem sehnala v Litoměřicích kousek od autobusového nádraží.
Miroslav Fuksa: zapůjčil osvětlovací techniku, na kterou pak všichni zapomněli a vrátili až po roce.
Pavel Žižka: souhlasil s namluvením prologu a také se toho zhostil s vervou, i když musel být u toho mikrofonu sám, jinak prý nic neřekne, v tu dobu byl u Žíži na návštěvě:
Jan Šebo: který si nechtěl nechat nic ujít a tak nám rovnou namluvil Elder Goda, na kterého se během natáčení bohužel nedostalo, ale ve scénáři má předepsány docela vtipné party.
Josef Kučera: byl jediným odvážlivcem, který byl schopen dodržet slib, že tedy na trénink i na natáčení přijde a na nic se nevymlouval. Ostatní zbaběle odřekli účast, což je velká škoda.
Poděkování na závěr:
Patří všem zúčastněným, bez jejich akční pomoci, elánu a entuziazmu by projekt ani nezačal žít.
