Solvayovy lomy :: Dark Vision

V neděli pátého června (2011) jsme navštívili další zajímavé zákoutí, a to Solvayovy lomy u obce Bubovice, kam se můžete dostat například busem ze Zličína. Cesta trvá přibližně půl hodiny a vřele doporučuji naplánovat výpravu na víkend, kdy vás provedou malým muzeem, svezou vás vláčkem a zatáhnou do důlní šachty, kde se chladí pivo při teplotě pouhých sedm stupňů.

Jsem trošku ve skluzu se psaním záznamů z cest, protože se mi s tím nechce šašit na maličkém nojbůku, který si čas od času půjčím. Od zápisů z Prokopáku uběhlo pár dalších návštěv, totéž na Cibuli a z Náprstkova muzea obrázky nemám, ale výstavu egyptských mumií jsem si prohlédla důkladně.

Solvayovy lomy jsou asi kilometr za obcí a je dobré s tím počítat. Cesta se vine v polích a během dne je stíněna stromy. Zmiňuji to z toho důvodu, že ten den bylo krutopřísné horko a slunce dost pražilo. Je tedy dobré vzít si výletnické ohadry a nehledět na květáky. V lese najdete i pumpu s lavičkou, pokud byste potřebovali regenerační checkpoint.

Rezavé vagónky.

Lomy jsou součástí oblasti, která se táhne až do již zmíněného Prokopského údolí, dozvíte se hodně o historii a též o vzniku jezírka v Prokopáku (silný pramen, který občas přetéká). Muzeum je plné historizujících fotografií, artefaktů od akčních jeskyňářů, šutrů, modelů a starých strojů a motorů, které fungují dodnes. Sestává ze tří místností (v nichž se dozvíte o lomařství, jeskyňářství a nákladních lanovkách) a strojovny.

Venku se nachází hromady rezatých věcatostí, důlních vláčků, úzkorozchodná trať, pár budov, kopec s šibenicí a výstavka vápenců a dalších hornin. Samotný lom můžete projet již zmíněným vláčkem nebo si ho projít pěšky. Je však nutné hledět na bezpečnost a to platí stonásob, pokud s sebou táhnete dětičky. Kromě strmých srázů a propadlin, hrozí zřícení šutrů a jiné nehody, avšak toho dne neupadl ani kamínek, tak se nemusíte bát.

Balvánek. Pořád domů tahám šutry z výletů. Ale ne tak velké.

V lomu je i stánek s občerstvením – respektive kromě vstupenek, pohledů a orazítkování cestovatelského deníčku nabízí i pivo, limču, oplatky a podobně. Co v lomu nenajdete jsou veřejně přístupné toitoiky, což mi přijde jako stěžejní fail. Momentálně se soustřeďují na dostavbu kolejnic, aby jízda byla opravdu okružní a nemuselo se neustále přepřahat.

Kodrcání vláčkem doporučuji všem romantikům. Nakonec vás zavezou ke vstupu do štoly. A to zas doporučuji všem pařanům Penumbry a až budete uvnitř, nemyslete na ty zlé psíky. Prohlédnete si propadlinu, strop, přístroje, mašinky a vagónky. Omrknete plíseň Amátu, která tvoří takové hezké bílé polštářky a prozkoumáte zával. Pokud nezakopnete o kolejnice nebo neuklouznete po blátě, vyvedou vás ven a tím prohlídka s průvodcem končí. Gnómy jsme bohužel nezahlédli, ale předpokládám, že leželi sťatí za vagónem s basami.

Kus lanovky.

Protože se zde nachází jistý gong, byla nám převyprávěna legenda o bludné duši zavražděného a ve stropě tajně pohřbeného vojáka wehrmachtu, Hanse Hagena, který se na konci druhé světové války ukrýval ve štolách poblíž lomu Malá Amerika a pokud byste chtěli sejít ze světa krutou smrtí – ztratit hlavu nebo jinou čouhající součástku, můžete si třikrát praštit do gongu a zavolat onoho vojáka jménem. Z naší malé výletnické skupinky nikdo do gongu nemlátil a všichni odešli spokojení, vykoukaní a vcelku.

Pro bližší informace zajděte na http://www.solvayovylomy.cz/.