Možná máte pocit, že jsou ty nadpisy poněkud zhulené a promumané a že autorka mnohdy neví, jakéhož je pohlaví, když někdy píše: jsem byl, psal a spal a pak se rozesmál. Ale z toho si nic nedělejte. Přijměte to jako jakýsi stav tohoto blogískovitého koutu internetů. Nemám tu sekci „o webu“ (takhle, třeba tu někdy něco takového bude), kde by bylo alespoň nastíněno, kdeže se to čtenář ocitá a co tu asi tak může čekat a co čekat rozhodně nemůže a taky kam v tom případě může odejít, ale je mi často sdělováno, že lidé nečtou. Vím, že vy čtete. Tolik nás trpí grafomanií, bylo by divné, kdybychom netrpěli i potřebou louskat text. Jo, ten Zaklínač.

Geralt z Rivie, Wyedzmin, The Witcher, Zaklínač s číslovkou dvě se tu tetelí v příjemné bedýnce se sametovým povrchem. No, dřevěná truhla jako u Heroesů to sice není, ale zato skýtá mnohá milá překvapení pro geeky a osoby posedlé mapami, mincemi, dárečky, zbytečnostmi, komiksy, plakáty, papírovými postavičkami, honosnými artbooky či snad hrou v kostky, nebo hrou karetní. O skvělém průvodci nemluvě. Krásně vyvedená Geraltova busta si teď hoví na čestném místě mezi Vetřelcem a Nazgúlem.

Tři kašpárci – Nazgúl, Geralt, Vetřelec.

Ňuch.

Když jsem si bedýnku přinesla, bylo opravdu vzrušující ji rozbalovat a tahat ven jeden artefakt za druhým. Vzala jsem si sváteční tričko příšerného střihu s pěkným potiskem Knights Who Say Ni, zapálila černé svíce (kecám, svíce jsem vynechala) a vrhla se na to. Kostky žmoulám dodnes a první večer jsem strávila skládáním papírového Geralta, který tu teď se mnou bude trpět. Mám krabici plnou hraček a co udělám jako první, že?

Malý Geralt v temném lese.

Další den jsem si udělala čas na parádní artbook ve formátu A4 a celý ho promumala až k závěrečným titulkům. Hudba z bonusového CD hrála a já mám moc velkou radost, že tu Geralta mám, tak velkou, že se chci podělit, protože se mi to nestává tak často. Neberte to jako nějaké vychloubání nebo něco podobného. Vím, že ne každého podobné věci berou, ale jak je u něčeho mapa a hromada středověce nebo larpovně vyhlížejících cetek, láká mě to silou mocnou a vábivou. Čas od času provedu nějaký úlet a přitáhnu si domů sběratelskou edici, naposledy to byla právě hra Heroes of Might and Magic V.

Mapa, prokletá mince a další hezké věci.

Artbook je nádherně zpracovanou knihou, plnou návrhů, konceptů, postav, míst a informací a celá tato pekelná hromada těžce zaplacených dárečků je skvělým balíkem pro fanoušky Zaklínače a CD Projektu patří dík za kusanec práce, který na sběratelské edici odvedl. Jsem ráda, že i u nás může člověk získat kvalitní a pěkné fantazácké artefakty a věřím, že v tom budou vydavatelé pokračovat. Až to zas půjde, budu dál doplňovat knihovničku novými výtisky. Mám teprve první díl a od té doby jsem v Neoluxoru v Palladiu nebyla. Snad se zadaří, kdož chce, může mi držet palce.

Kniha plná pěkných čmadliků.

Mince.

Hrací kostky.