Pískomilí strava je rozmanitá a v zápalu chovu byste neměli na nic zapomínat. K dostání jsou různé směsi pro křečky, morčata a jiná huňatá hlodavá pištivá stvoření. Velmi často ale obsahují nevhodné množství tučných oříšků a slunečnicových semen, příliš mnoho ovoce s vysokým obsahem cukru a váš svěřenec pak nabere nevhodné špíčky. Zvíře si začne vybírat jen to nejchutnější a vězte, že bývá často stejně mlsné jako jeho lidský opatrovatel. Někdy může dojít i k takzvané selektivní anorexii, kdy odmítá cokoliv jiného, než to, co mu jede. Doufám, že se nemýlím v názvu. Veterinární stránky by vám asi napověděly více.
Tyhle stránky že prý nerozhlodám? Bych se tomu koukl na zoubek!
Vhodná strava je ta, která obsahuje méně tuků a jednoduchých cukrů. Pískomil v divočině si nemůže mnoho vybírat a získávání jídla je pro něj velmi pracné. Živí se převážně malými semínky, obilím a hmyzem. Příliš mnoho dobrého je zdraví škodlivé a vede k různým onemocněním. Zakoupíte-li krmivo nevhodného složení, zkuste ho „zředit“ krmením pro andulky, které malá semínka obsahuje. Výborná je i směs sušené zeleniny, která je nadrobno nasekaná a těší se velké oblibě u většiny pískomilů. Na jídelníčku by neměly chybět ani byliny a vhodné jsou jak sušené tak čerstvé. Vždy se ale snažte dbát o to, aby nepocházely z chemicky zatížené oblasti. Jak už jsem se zmínila ve starším článku, můžete mu jídlo prostě zasít a v závislosti na druhu osiva za pět až deset dní sklízet po malých dávkách. Vhodnější je asi sázet do vaty na polystyrenovém tácku, kde máte přehled a plísně pod kontrolou :). Takovou zahradu pak raději sklízejte sami, aby si na vatě nepochutnal a zajisté by také vše pokosil, ale nezkonzumoval.
Sušená zelenina přímo pro hlodavce se mi těžko sháněla. Až jednou jsem narazila na internetový obchod s potřebami pro zvířenu, kde ji měli. Nemůžu si stěžovat. Pixlička byla v pořádku. Datum nepropadlé, nikde žádné pavučinky od moučných červů a tak je mi líto, že ten e-shop už nefachá. Máme tady u nás v Lovosicích tři zverimexy a jedno zahradnictví za kolejemi, kde se dá také sehnat sem tam něco pro zvířenu. Pro vitamíny v kapkách jsem musela léta chodit k veterináři, protože to u nás neznali, stejně tak jako minerální kámen na olizování, kde se mi dokonce slečna snažila namluvit, že to neexistuje.
Náhodné setkání v prostoru. Občas se proženou nebo poperou.
Zverimex, kde to páchne, zvířata tam flambují v maličkých teráriích nad topením a očividně to tam s hygienou moc nezvládají, velkým obloukem vynechte. Není to pravidlem, ale v takové špíně a zápachu vás nečeká nic pěkného ani dobrého, na druhou stranu ne každému se chce platit nechutně vysoké poštovné za zásilku z neznámých končin. Je třeba prověřovat a ověřovat, ptát se známých apod. Internet se i v tomto případě stává výborným nástrojem a pokud máte přístup, nemusíte složitě obíhat polovinu republiky a hádat se s divně zírajícím prodavačem o existenci minerálních kamenů.
Když nic neseženete, zeleninu si můžete v horkovzdušné troubě nasušit i sami. Uvádí se teplota 50°, ale já s tím nemám zkušenosti. Vhodnými druhy jsou celer, mrkev, červená řepa i kedluben. Byliny sušte ve svazečcích zavěšených v suchém tmavším prostředí a kontrolujte zda neplesniví, takové chumle odstraňte, protože jsou obvykle zkažené celé. To platí i u zeleniny. Nevykrajujte, ale vyhoďte celý kousek. Podhoubí nevidíte, ale rozlézá se do celého plodu. Z bylin doporučuji tyto: kopřiva, listy ostružiníku, kokoška pastuší tobolka, řebříček, heřmánek. Ze semen trav a bylin jsou vhodné např. pampeliška, fenykl. Neznáte-li jedovaté a nejedovaté rostliny, pak si to buď nastudujte, nebo to raději nepokoušejte. Jistota je jistota.
Když se na to podíváte, je většina prodávaných směsí naprosto nevyhovující. Šípky, rozinky, kousky jablek, oříšky, slunečnicová semena – to vše by mělo být raritní a spíše jako pamlsek, ne moc často podávaný. Stejné platí i pro různé medové tyčinky apod. Pokud máte huňáče nemocného, jistě ocení méně soust, která ale naopak budou výživná a pak je možná ten med vhodný, nejsem si ale moc jistá, jestli by ho to trávení naopak příliš nevyčerpalo, takže raději střídmě a s rozumem.
Vůbec na ta andělíčkovská očička nevsázejte. Jsou to prohnaní pekelníci.
Kontrolujte terária a klece, zdali si v nich zvířata netvoří zásoby, nebo nevyjídají-li jen něco a zbytek nechávají zapadnout v hlubinách podestýlky. Jsou sice zvyklá dělat si zásoby, ale tady jde spíše o přebytek nebo selektivní stravování. Samozřejmě zakročte a snižte dávky, separujte nevhodná semena a buďte kreativní. Jak? O tom píši ve starším článku ;).
Zbytky z kuchyně jako např. brambory, listy rajčat, nať rebarbory, syrové fazole, mandle a peckoviny jsou naprosto nevhodné či dokonce jedovaté! Pokud máte potravu v lednici, nechte ji chvilku přijímat pokojovou teplotu, ať nedojde k zažívacím potížím a kolice.
Čas od času byste také měli podávat živočišné bílkoviny. Zapomeňte teď na obrázek myši v sýru. Vhodní jsou mouční červi, některé suchary pro psy, vařený vaječný bílek, troška jogurtu a nízkotučný tvaroh. Uvádí se i sýr cottage, ale ten si raději napatlejte na chleba. Mám zkušenost, že moji pískomilové vařené vejce nesnášeli, jen se k nim přiblížilo, pískomil odskočil s vyloženým znechucením na druhý konec devadesát cenťáků dlouhého terária. To samé se sýrem, ale jogurt, ten zbožňovali. Takže tady asi bude důležitý individuální přístup. A v případě chovatele – ne každý má radost z pixličky moučných červů, které se mu kroutí v lednici, takže s citem ke zvířeti i k okolí ;).
Vcelku nenápadný přesun k nestřeženým schodům.
Ať už jste se doslechli cokoliv, pískomilové by měli mít přístup k pitné vodě v udržované napaječce. Někdy kapičky vody s oblibou olizují ze stěn terária, ale automatická napaječka vede. Korejtko vám huňáč znečistí měrou vpravdě vrchovatou, takže to si buď vystavte na poličku, zahoďte nebo vůbec nekupujte :).
U březích samiček a drobotiny platí, že bílkovin a vitamínů spotřebují mnohem více, než jejich kolegové, tak na nich neškudlete, ať vám drobečci krásně rostou.
A to je k potravě zatím vše. Nabízí se poznamenat, že ať už se snažíte jakkoliv i přes sebedokonalejší péči nemocem nezabráníte, přibírání a ubývání na váze také k určitým životním etapám patří, tak se netrapte, přistupujte s citem a rozumem a užívejte huňáčova taškaření.
