Mým prvotním plánem při příjezdu do Práglu bylo sice úplně něco jiného, ale nakonec jsme sobotu 21. května 2011 pojali po svém, neb bylo příliš velké vedro a v chrámech konzumu přecijen příjemněji. Z toho dne mám milý úlovek, prý ještě k svátku. Je to zelené tričko s tučňákem s obrovskýma očima. Není to typický tux (rozuměj linuxový), ale je to tučňák a navíc na zeleném poli. A následujícího pondělí jsme se vydali znovu do lesa Na Cibulce.
Jeli jsme autobusem, bylo docela teplo. První větší zastávka proběhla na hřišti. Se sestrou jsme se usadily na houpačce a daly si sváču. Damík si hrál opodál. Lítal jsem po lese, byl tam klid, vůně a chládek a ta úžasná a rozvrzaná dřevěná houpačka lavičkovitého vzezření a taky jezírko a socha a moc fajn místa na focení.
Místo se sochou a jezírkem se jmenuje rybníček Pod Dianou, jedná se o oblast s altánkem, můstkem, potokem, rybníčkem, kde sem tam přežívá nějaká ryba a sochou na vyvýšenině, kde se můžete fotit, pokud nesjedete po bahně dolů, ale lze to. Kdybych si na onlajnech nezjistila, že tam je takový plac, asi bych nešla zkoumat terén podél potoka a dál. Lidí bylo málo, potkali jsme pár holek s dětmi a jednu slečnu, která s sebou měla tři velké psy a ti okolo ní pobíhali a vůbec neutekli, taková osobní smečka. Druhá větší zastávka proběhla po proťapání přilehlých končin okolo věže, tunelu, kterým potok protéká a dalších romantických zákoutí. Na věž jsme tentokrát nešplhali a také jsme si všimli rojení včel mezi kameny zdí.
Cesta zpět vedla tentokráte podél trati, skrze les. Mám pár zajímavých obrázků s choroši a houbami a taky jsem táhla osobního fotografa a podařilo se mi vyfotografovat pučmeloucha, který se zahrabával do země. Takových přízemních pučmelouchů tam lítalo více. Měli jsme docela štěstí a tedy hlavně já. Protože už jsem nedoufala, že nějakého čmeldu odlovím, i když s bleskem. Jupí, čmelda je v inventáři.
Připojím sem všechna zajímavá zákoutí, které jsme toho dne potkali, aby byl článek ucelený a neodkazovala jsem vás na nějaké starší zápisky. Park je plný hezkých romantizujících staveb a umělých zřícenin, avšak ty z velké části chátrají a rozpadají se. Historie většiny z nich začíná v první polovině devatenáctého století, ale Cibulka jako taková má mnohem starší historii, táhnoucí se až kamsi ke čtrnáctému století, kdy tehdejší hospodářství vlastnil Jindřich Náze, písař dvorní kuchyně Karla IV. Cibulka se nachází v Praze 5 Košířích. Pro více historizujících informací zajděte například na wiki.
Příjemný výlet. Občas strašidelné přítmí okolo ruin a občas strašidla v strašidelném přítmí. Enjoy.


























