Minecraft, sandboxová hra, co mě zaujala koncem září 2010, je naprosto skvělý kousek do sbírky hráče, který má rád promyšlenost, originalitu, hromadu možností a na první pohled se zamiluje do fascinujícího světa, skládajícího se z vkusně otexturovaných krychlí. Hráč se tedy pohybuje ve 3D prostoru vygenerované mapy, ovládaje postavičku myší a klávesnicí. Jedná se o hru z pohledu první osoby.

Hlavní činností je těžba a výroba rozličných předmětů denní potřeby i nepotřebných kousků. Těžit můžete dřevo ze stromů a vysazovat nové semenáčky, dorůstající obřímích rozměrů, když je necháte. První předmět, který ve svém osobním inventáři vyrobíte, je crafting table, nabízející 3×3 grid pro tvorbu složitějších věcí. Na pracovním stole (kliknete na něj pravým myšítkem) můžete z fošen nadělat prkna. Z jednoho kusu kmene získáte čtyři kousky. Ze dvou kusů pak vytvoříte jednoduchou násadu, a tu posléze rozšiřujete o dřevěné, železné či diamantové nástavce ve tvaru, který odpovídá například lopatě, sekyře, či krumpáči.

S lepším nádobíčkem se rychleji a lépe dolují suroviny. Budete potřebovat hodně uhlí, materiál na výrobu zbraní a zbroje a na stavbu a vylepšení domečku. Ten je velmi důležitý, abyste byli přes noc v bezpečí, postavte jej co nejrychleji (z prken, jsou to ty prkenné bedýnky). Stačí postavit nějakou základní boudičku, aby se do ní vešla truhla, pec atp. Avšak pozor na bubáky, zombíky, pavouky, střílející kostlivce a podobnou havěť, mohou vás zasáhnout přes okénko či neslušne proklepnout, když to nečekáte. Dosáhnou daleko. Úplně nejmenší možný domek se mi jeví s vnitřním prostorem na 3×3 políčka. V nouzi se můžete i zakopat do země a přečkat noc tam.

Naučila jsem se od domečku příliš nevzdalovat (což v pozdější fázi hry již neplatí). Jako správný paranoik mám domek, toho času s patrem, slušivým balkonkem a základním vybavením, obehnaný zdí z hlíny s průhledy, přes něž tluču bubáky.

Nejděsivější nocí byla ta, kdy jsem ještě neměla žádnou louči a ze tmy se ozývaly vskutku nepříjemné zvuky. Krom bubáků vaši postavičku ohrožují i přírodní živly, voda, láva a sesuvy půdy při neopatrném dolování. Můžete nečekaně narazit na průrvu a jinou děsivou zběř, do níž žuchnete jedna báseň. Ale co by to bylo dolování bez rizika.

Kromě bubáků se po světě prohánějí i zvířátka. Z oveček získáte vlnu, z čuníků maso na opečení v peci, z kravek kůži na základní oděv a slípky slibují pírka na šípy a vejce ke snídani.

Mimo dolování a objevování tajuplných míst a dungeonů, můžete stavět i kolejničky, převážet své nádobíčko důlními vagónky, doplňovat si pochroumané zdraví jídlem jako pečený chléb, sbírat houby a všechno pěkně dlabat z misek jako slušně vychovaný důlní inženýr.

Jakmile jsem si nasyslila potřebné množství surovin, běžela jsem hodit obsah inventáře domů do truhly. Přes noc kácívám stromy, co rostou v okolí, nebo craftím. Jak už jsem se zmínila, craftění probíhá v menu pracovního stolu, kde v mřížce o 3×3 polích velice zjednodušeně „nakreslíte“ tvar předmětu, který chcete vyrobit a to z příslušných materiálů – tedy chcete-li krumpáč, vložíte do prostředního sloupce dvě násady (nad sebe) a do prvního řádku tři kusy kamene, železných ingotů nebo jiného materiálu. Pokud byste si s něčím nevěděli rady, nebo vás opustila představivost, prostudujte si minecraftí wiki minepedia.

Hra nabízí skvělou a neobvyklou zábavu na hodně dlouhou dobu, jíž ještě umocňuje fakt, že ji lze hrát i v multiplayer módu. Parádní nápad a výborná hratelnost jsou hlavními prvky, které mě nakonec, i přes počáteční skepsi, ke hře přikovaly na mnoho hodin. Jen by mohlo být dotažené ukládání (testována alfa verze). Jednou jsem totiž slítla tak blbě do vody, že jsem se nemohla vyhrabat (neptejte se mě, jak se mi to povedlo, jsem prostě šikula). Hra při útěku ukládá do stále stejného slotu, takže jsem při nahrání byla tam… někde. Když vaše postavička zdechne, vyplivnou vás na místě, kde jste začali, avšak vaše věci se nacházejí v místech, kde jste zaklepali bačkorami. Obsah svých kapes jsem našla jen jednou. Pokud máte smůlu, už své věci neposbíráte, proto to odbíhání k truhličce.

Ačkoliv se kouzelný Minecraft nehonosí a nenaparuje supadupa grafikou, uchvátí vás geniálnost a promakanost tohoto díla. Kdyby se to náhodou nestalo, nic se neděje. A článek zase berte jako individuální pohled na věc a jak jsem hru zpočátku pařila já, neb způsobů, jak se v ní vyřádit, je mnoho.

Protože se minecraft stává fenoménem sandboxového hraní, vznikají různé modifikace, fascinující modely čehokoliv a fandovská základna žije. Mohly by vás zajímat i následující weby: CraftHub či Minecraft Forum. Průběžně sem přihazuji nové screenshoty, podle toho, jak zrovna postupuji terénem.

Další screenshoty z Minecraftu

16. 12. 2010

Vrátila jsem se na pár herních momentů k Minecraftu (herní moment nebo také herní půlhodina, trvající někdy až do rána, je relativní veličina a kdo pařanstvo zná, ví, že skutečná půlhodina nikdy nestačí). Stavím si cihlový domeček, je propojený prosklenou schodišťovou šachtou s hlavní důlní šachtou. Možná se konečně dohrabu i k těm kolejnicím, avšak na vše dost času. V temných prozombených hlubinách jsem objevila diamanty, zlaté žíly a rozsáhlá ložiska uhlí. Upgradla jsem tedy výzbroj a nástroje. Zanícenost pro tuto hru časem nevyprchává a hráči tvoří úchvatná dílka a parádní textury. Okolo Minecraftu je příjemný frmol a tuším, že s ním strávím ještě mnoho a mnoho hodin sandboxové zábavy. Enjoy.

22. 06. 2011

V Minecraftu jsem si vybudovala skleník, kde pěstuji různé roští. Vyzkoušela jsem nějaké další HD textury, i když jsem nakonec zprovoznila ty původní. Zabloudila jsem na daleký sever, na území ledu, sněhu a zasněžených borovic, až z mého světa vznikl 70 MB save. Jeho starší verzi „před výpravou“ jsem pak obnovila ze zálohy, protože se mi nechtělo hledat cestu domů, jíž jsem si zpočátku sice značila, ale pak mě to nějak přestalo bavit.

Postavila jsem si na střeše domu vysoký maják a rozhodla se, že už žádné výpravy do dálav podnikat nebudu ani pěšky, ani loďmo, nebo jen za předpokladu, že budu mít dostatek cedulí, cihliček a loučí, abych si značila cestu, protože je velmi snadné se v tak obrovském světě ztratit.

S každou novou verzí přichází mnoho vylepšení a já jsem zvědavá, kam až se MC dostane. Deště. Bouřky. Blesky, zapalující lesy.. paráda. Jen tak dál.

Došlo i na multiplayer se spolupařany (danaketh a Corsiy), kteří mi chyběli, ježto jsem měla s onlajny po dlouhý čas potíže a ani tentokrát to nebylo úplně košer, ale něco málo se mi podařilo nakutat a vytvořit, i když pánové Ztracený Paket a Přerušené Spojení řádili jako pominutí (místní „yntelygeňťní“ síť involved). Připomnělo mi to staré dobré časy (Q1 2010), kdy jsme spolu hrávali, přisávali u kompu pivo a byla legrace a bylo to moc fajn. No a to bych se moc hrabala ve vzpomínkách, tak tady ještě dva malé portréty a jdu zas od toho.

05. 10. 2011

Občas zajdu vykoumat, co je nového a co se chystá. Nejlépe je sledovat Mojang nebo wiki, i twitter se vyplatí a tak vím, že se chystají lektvary a také zvířecí mláďata a pakliže jim to vydrží, dočkáme se asi parádního vymakaného světa, takže se rozlučme s realitou všedního dne :-). Už MC hraji rok a čas od času mě chytne natolik, že si nechávám čaj vystydnout a místo toho, abych si pro něco skočila do spíže, vyrábím virtuální koláč, hm. Ale spíš jen tak ťapám a vylepšuji.