První sníh mi připomněl, jak krátké a smutné léto mě minulo a jak krásný podzim po něm přišel. Dnes se budu věnovat čistě mým láskám, které jsou prostoupeny hromadou vzpomínek. Mám mnoho zájmů a s pravidelností je střídám, resp. mívám specifické chutě tu na modelaření v Cinemě, tu na spisování všeho možného i nemožného, tu na soukromou webařinu, tu na hry, tu na filmy a čas od času něco z toho vytáhnu z útrob historie.

Raptr

Jednou jsem sháněla kvalitní herní portál s dostatečným přísunem informací, recenzí atd. a objevila jsem GameSpot. Přes něj jsem se pak dostala k síti Raptr, díky níž jsem propojila majoritní herní účty ze Steamu, XFire a přilípla ještě svůj Battlefield 2 account. Nesbírá všechny statistiky, protože občas prostě nechci být online nebo to nejde, ale je fajn. Uživateli nabízí spostu hračiček, statistik a informací a velmi pozitivně brnká na mou hráčskou strunu a to i když mám časté asociální nálady a brousím sekeru na jeden modrý bazmek.

Raptr

Amnesia The Dark Descent

Je to nějaká doba, co jsem na Twitteru upustila zmínku, že by to chtělo novou bubákovinu, kterou neznám, neb už mám téměř všechny své bubákoviny prošlapané křížem krážem (například Penumbru, Alone in the Dark IV, DOOM3 i F.E.A.R.), a tak jsem se vydala po stopách Lovecraftových a objevila Amnesii. Perfektní bubákovina pro podzimní večery. Perfektně děsivá, atmosférická a temná hra, kde šílenství jde ruku v ruce s potřebou zjistit, co se v tajemném sídle odehrávalo za hrůzy a neztratit při tom zbytky rozumu.

Knights Of The Old Republic

Rytíři Jedi a jejich protistrana Sithové si tu také párkrát udělali ležení, ať už šlo o filmy nebo o hry. Knights Of The Old Republic, RPG od společnosti BioWare z prostředí Hvězdných válek jsou pro mě Hrou s velkým „H“, a to jsem ji hrála před mnoha a mnoha lety na své staré šunce. Roleplaying, příběh, postavy, které potkáváte jsou perfektní a jejich charaktery dobře vystavěné. V některých hrách s prvky RPG či čistokrevných RPG se mi stává, že dialog jen proklikám a postavy si nezapamatuji ani na těch pár vteřin, KOTOR je ale jiný, a já ho mám moc ráda. Rozjela jsem ho znovu na Steamu a i když jsem se dostala zatím jen z Tarisu na Dantooine, hodlám u něho ještě chvíli zůstat.

Star Wars Episode IV, V, VI

Když jsem poprvé přijela z Teplic (tuším že to byl pátek 19. listopadu, deníčku, pamatuj si to pro budoucí generace, je to stěžejní datum v mé kariéře; kariéra je myšlena s nadsázkou), objevila jsem při lovu na buřtíky knížečku Star Wars Návrat Jediho. Inu za devatenáct kaček byla moje (děkuji) a já zas mohla po večerech při lampě číst, zahrabaná pod třemi dekami, obklopená svým malým plyšovým vlkem (ten je na mumání ;)) a polštáři. A netrvalo dlouho, dostala jsem chuť na filmy, ale pěkně na ty staré epizody, které mají kouzlo. Když jsem byla malá a oni je zrovna vysílali v telce, koukala jsem na ně a ptala se, co to tam běhá za fašisty a proč mají ve vesmíru německé uniformy (raději se neptejte jak jsem k těm rozumům přišla, je mi to záhadou) a že bych chtěla Wookieeho Chewbaccu (tehdy prostě Žvejka) domů.

Batman

Ano. Tak netopýří muž a jeho osud mě zaujal už jako malého caparta. Nutila jsem svou sestru pouštět mi tehdy über cool videokazetu s filmem z roku 1989 pořád dokola, celý týden, co jsem byla v jejím pražském bytě na prázdninách. A chtěla jsem být jako on. Neporazitelný, se všemi těmi technickými vychytávkami kolem a starostlivým Alfrédem, představovala si jak to nandávám padouchům a létám s Batwingem nad městem. Naštěstí si toho všimli a koupili mi v hračkárně maličký Batmobil s Batmanem uvnitř. Nedávno jsem ho věnovala synovci, takže už asi autíčko zařvalo.

Aliens

Má divácko-hráčsky hororová kariéra odstartovala na věcech jako Poltergeist, Alien, Dracula. Scény v továrně z Batmana se točily na stejném místě jako scény z Vetřelců, kde Ripleyová zachraňuje nemohoucí vojáčky zběsilou jízdou v APC. Všechny počiny, co mě nějakým způsobem zaujaly mají nějaké pojítko. Co se týče staré série mám nejraději prvního Vetřelce a jeho pokračování a potěšilo mě vydání rozšířených verzí obou těchto kousků. Především pak Aliens dostali k té hlavě taky patu, protože už vím, koho na ty souřadnice Burke poslal.

Závěrem

Ještě pár regresních hypnóz a vybavím si, jaké to bylo sáňkovat v Dubí v lesích a jak jsme procházeli koridorem ze sněhu domů ke kamnům a že mě vždycky balili do deky a vozili na dřevěných saních. Jdu spát.