Už nějakou dobu si říkám, že bych mohla vyděsit lid trochou té historie zdejšího doupěte. Když se tak nad svým tématem zamyslím, na jednu stranu mě napadá proč by měl vlastně někdo vědět, jak děsivě to tu vypadalo kdysi a že je dobře, že toho byl ušetřen. Na stranu druhou – každý nějak začíná a co se nedaří hned napoprvé, může vyjít později, že? Pakliže si člověk začně hrát s webdesignérstvím, zjišťuje, že když se má začít kódovat, musí zpočátku slevit ze svých divokých představ, protože i ten kód si musí napsat sám. To byl přesně můj případ. Nejprve jsem si osahala HTML, CSS a základní práce ve Photoshopu – tehdy verze 6. Web jsem tvořila pomocí programu HomeSite a nevyhnula jsem se framům, později tabulkám a dnes to jsou ty DIVné věci, u kterých jsem prozatím zamrzla.

V těch pro mne pravěkých dobách (je to tak 4–5 let zpět, počítáno od roku 2008) mi hodně pomohl jakpsatweb.cz, nápověda ke každému tagu v Allaire HomeSite, bichle Vytváříme WWW stránky od Computer Pressu a mrtě studijních pokusů-omylů. Co se grafiky týká, stáhla jsem si pár tutoriálů z Grafiky (tečka cz) a jela převážně off-line rovněž s knihou o PSP od CP. Tady jsem zjistila, že ty tutoriály opravdu nejsou pro naprosté lamy a každou položku jsem musela těžce dohledávat v anglické verzi programu. Nyní už bichličku nemám a doufám, že slouží dobře a na správném místě. Věřte mi, že jestliže chcete teprve s grafikou a programováním začít, měli byste mít opravdu hodně trpělivosti a elánu. Je spousta lidí co na fórech píše stylem „naučte mě někdo programovat“ a podobné, ale takhle to nefunguje. Člověk musí chtít víc, než jen nahodit podobnou prosbu a internet je dnes dobrých článků o programování i o grafice plný. Stačí jen cíleně pátrat.

Nedohledala jsem naprosto všechny designy. Vzpomínám si na svůj první z roku 2004 – klasický černý nejprve s oranžovým posléze zelenošedým fontem. Obsahem byly pouhé dvě recenze na DOOM 3 a Painkiller, něco z natáčení parodií a jedna reportáž z larpu :) plus nějaké obrázky. Hrozné. Druhý design byl čerstvým větrem do temných plachet – andělíčkovsky modrý a bílý – ani ten se dlouho neohřál.

Tak tady to máte. Ročníky 2004 – 2007:

WYSIWYG (co vidíš, to dostaneš) editor ve starém HomeSite jsem nikdy nepotřebovala a taktéž dosti prasil kód, nakonec jsem se rozhodla pro změnu a tou byl PSPad. Tento editor je kvalitní, stabilní a obsahuje množství vychytávek usnadňující práci, a protože stránky byly statické, té práce bylo s každou změnou na webu čím dál tím více. Poslední editor, který jsem zatím použila pro tvorbu webu, je Notepad++.

Opustila jsem i svůj pracně vytvořený a po té pracně zakrvavený meč v logu a nechala jen nápis s klikyháky. Klikyháky provázejí můj web ještě nějakou dobu po té a co klykihák, to unikát, vlastnoručně – pomocí pen toolu vytvářený ;). Možná ani nevíte jak zajímavé chuchvalce se dají pomocí kopírování a převracení po té spáchat. V základu vám stačí mít jen jednu dvě zakrouceniny. Verze 2007 také vypadala trošku jinak, ale jak se v tom člověk neustále nimrá, horko těžko ty první verze najde.

Ročník 2008, jak jinak než hafo změn:

Rok 2008 se vyznačuje především novou revizí kódu a jeho naprosto zásadním předěláním. Už žádné tabulky, už žádné úmorné přepisování položek na každé stránce. K dokonalosti tomu ještě stále mnoho chybí a stránky moc dynamiky nepobraly, přesto jsem si malinko pohrála s PHP a výsledek snad tak tragický nebude. Bílou verzi webu jsem stvořila v programu GIMP – jde to, když se chce, ovšem vyjma rohaté příšerky, která se skví jakožto hlavní logo v headeru a jíž jsem vymodelovala, zavlasila a otexturovala v programu Cinema 4D. Doufám, že se vám rebelská beastie líbí. A jak to bude dál? Uvidíme, uvidíme, až mě zase chytne nějaká akční nálada a nápad, možná se ještě nějaké té modifikace webíku dočkáme. P.S. nikdo není dokonalý a žádný učený z nebe nespadl, páč kdyby spadl, tak by se stejně zabil, no ne?

Ročník 2009:

Zkusila jsem něco úplně nového s větším důrazem na svého maskota a také přehlednost. Létem počínaje začala jsem web přesypávat do nového redakčního systému, tímpádem došlo k další revizi všeho, úpravě textů a obnově článků z natáčení. K mnohým jsem doplnila staronové fotografie nebo screenshoty ze záznamů. Galerie, které dosud byly oddělené od stránky jsem dala k souvisejícím článkům a plně využívám filtrování pomocí kategorií. Vyhla jsem se submenu v hlavním menu, které bylo podle mého názoru poněkud těžkopádné a pro člověka s roztřesenýma rukama na dvě věci. Tentokráte jsem použila nový program a to Aptana Studio, který mě opravdu nadchl. V době, kdy jsem měla možnost s Aptanou pracovat bych si ji troufla připodobnit komerčnímu sotwaru PHPEdit, rozhodně má co nabídnout.

To be continued…