Zatažená obloha, plná šedavých duchen, dává vědět o blížícím se podzimu. Po dešti jsou všechny cesty rozbahněné a vysoká tráva září zelení. I když bylo teplo, den předešlý byl celý deštivý a romanticky tmavý a šedivý. I to je chvíle, kdy je příjemné být v lese, tichém, kde můžete naslouchat kapkám, dopadajícím na listy kapradí a vdechovat studený vzduch, prosycený vůní jehličí.
Prošla jsem se nad poli, poblíž hustolesa a při tom vzniklo pár fotoček, tak jako téměř vždy při ťapkání tam venku. Překročila jsem cifru deset tisíc snímků, tak snad mi to staré sklo ještě nějakou dobu vydrží, třeba než se najde něco lepšího, za což bych byla i ráda. Hodím sem drobný (zčásti i ofiltrovaný) výběr.








