Rozhodovala jsem se, jestli se letos vůbec na Altros vydám, a to až když jsem zjistila, že do dvoudenního rockového festivalu zbývá už jen týden. Šla jsem. Požádala jsem, zda by nás nepřipsali na guest list, i když to pomalu ani nebylo potřeba, protože v sobotu večer už byl vstup volný. Byla jsem příjemně překvapená. Seznámili mě s moc fajn slečnou, Lilíkem, udělala jsem ostudu kde se dalo, vypila hafo kelímkáčů a užívala si přítomnosti zvířátek za ryčného tónu těch metalů a jiných želez.
Asi se trochu za některé věci stydím, jak už to tak po podobných akcích bývá, ale páteční i sobotní večer byl s milou společností prostě skvělý
Na pátek jsem nespala a během dne mi přivezli matraci s polštářkem, takže jsem si konečně zkompletovala hnízdo. Ale to je jen taková odbočka. Chtěla jsem jen říct, že jsem si své hnízdo užila až v neděli, kdy jsem konečně dovalila domů. Prospala jsem celý den. Večer jsme si pak dali Minecraft a hráli dokud nezačaly padat internety.
V pátek jsem na Altrosáckou hospodu dorazila hodinu před zbytkem smečky (Lil, Syslík, danaketh), koupila jsem si prvního kelímkáče a zaujala pozici pod deštníkem a držela ji, dokud nepřišla zvířátka. Na páteční večer s místními kapelami bývá vstup zdarma. Už jsme zažili i Altros jednodenní a dokonce snahu jej zrušit, po sobotě říkám, že jsem ráda, že se jim toto nepovedlo. Zablbli jsme si. Nejvíce se mi zase líbili Steelfaith.
A protože jsem si dala do jedné nohy, do druhé nohy, do levé ruky, do pravé ruky a ještě do chapadla, tak mě zvířátka odvedla k sobě domů. Tam se o mě hezky postarali, což bylo moc milé a já nemusel být sám někde doma opuštěný.
Sobotu jsme strávili na vinici u grilu, jsem ráda, že mě Sysel vzal s sebou. A protože jsem měla vrstvené tenounké gotické ohadry, nemusela jsem nic dělat, jenom jíst, válet se a zapíjet to Gambáčkem. Na cestě domů za převlečením se na další večerní produkci jsem potkala staré známé larpisty, kteří však už nějakou dobu nelarpují.
Dostala jsem placku Altros, propisku Altros, ale tričko jsem nějak prošvihla a nevím kolik za kolik. Plán byl, jít tam až na Malomocnost Prázdnoty a náležitě si užít, což ocenili především pankáči v našich řadách. Sobotní Altros uzavírala kapela Krleš a zhruba o půlnoci jsme šli domů.
Počasí bylo na svetry a kabáty. Mě v pátek stihl déšť, ale naštěstí měli dostatečné množství slunečníků, pod které jsme se poschovávali. Stánků s pitivem a jídlem bylo dost. Pozdě večer už jim sem tam něco došlo a točili snad už jen Zlatopramen, jehož hodnocení bych se raději vyhla.
Letos dorazilo množství hezky vyšňořených pankáčů, takže bylo na co koukat a čím se kochat, i když jsem měla oči hlavně pro zvířátka a taktéž produkci na pódiu. V sobotu jsem dost ohluchla, ale už je to lepší.
Přespala jsem u zvířátek a tentokrát se mi podařilo i na chvíli usnout. Ke snídani jsem dostala kaf, čerstvé pečivo a úžasně rozbláblý nakládaný hermelín, který se jim vážně povedl, a klidně by mohli přidat chilli papričky. Om nom nom. Znám jen jednu jedinou konkurenci, která dělávala podobně dobroučké rozblabance, a to ve Starých Splavech v Opičárně, což bylo dávno a kdoví, kde jsou Feďovy hermoše dnes. Už dlouho jsem tam nebyla.
Omluvte mizernou kvalitu nočních fotografií.















