Hezky se zatáhlo, bylo takové příjemné přítmí, skoro jako v lese. Tak na svíčku a na akci DOOM, nebo natáčení v temné kobce, případně starý dobrý díl Volejte šéfredaktorovi ze SCORE. Jsem nějaký melancholický a docela se mi stýská po starých dobrých časech, po kamarádech, kteří jsou daleko a dokonce i po lidech, o kterých bych to po většinu času třeba ani neřekla a to hlavně z toho důvodu, že prostě myslím na jiné věci. Květen je takový podivný měsíc. Už aby skončil a dala bych si AvP 2 nebo DOOM 3 s jednohubkami a spolupařankami.

Byla jsem si protáhnout kosti. Dnes po mně lezlo asi deset klíšťat, která jsem různě sklepávala z oblečení a tašky a nemůžu říci, že bych z toho byla nadšená. Nesnáším tyto bestie. Přesto bylo v lese příjemně a pak, když se zatáhla obloha, tak i strašidelně, což se mi moc zamlouvá. Fotopřístrojem jsem odlovila i křídlaté a nožičkaté zvířátko, tak kdo se nebojí, může dál. Sobotě v hustolese předcházel příjemný pátek třináctého, i s míchanou zmrzkou a pařbou Lega.

Dnes jsem se to snažila pojmout trochu zvířátkově, ale jak to tak bývá, buď nespolupracuje fotopřístroj, tvoreček nebo se na pokec zastaví pan Parkinson a nic z toho není. Pučmelouch zapózoval tak, aby vyjádřil svůj názor na celou věc, had vzal nohy na ramena a odvlnil se do husté trávy. Většina zvířátek stihne zavčasu prchnout, hadovi se však nejprve nechtělo a málem jsme na něj šláply. Potřebovala bych ještě několik párů očí, abych sledovala každou píď okolí.

Jak jste si jistě mnozí všimli, jsem poslední dobou nějaký ťapavý a sociálně neaktivní. Dá se říct, že mě chození ven celkem baví, i když skuhrám a jak nějakou dobu nejdu, začnou se kolem mě slejzat zase ty nepříjemné podivné stavy a nepříjemné podivné myšlenky, hrabající se hluboko v minulosti a vytahující na světlo věci, na které bych tak ráda zapomněla, protože ty věci mají ostny. Táhne se to za mnou jak stíny, představuji si je jako malé stínové panáčky, kteří se na vás sesypou, jakmile se zastavíte a tak ťapám a nezastavuji se a také píšu. Ono až zas bude nějaká práce, budu se zabývat jí a nějaké panáčky rozfouká vítr od grafických závitů (doufám, že tam ještě jsou).

Měla bych přehodnotit kategorie. Staleté smělé plány versus realita. A co by na to řekla databáze? Stal se zázrak, neboť jsem vstala brzy, cítila jsem se vyspale a z venku mě vítalo sluníčko a teplo. Ale asi jsem naštvala všechny bohy, co si lidi vymysleli, protože si na mě připravili pořádnou duchnu a tak je pár obrázků tradičně neosvětlených. Pučmelouch mi unikl, mám jen jakousi rozmazanou kouli a náznak pučmelouší nohy, čili tohle vzdávám a tak jsem si šla hrát na „nacijonál“ geographic k nejbližšímu mraveništi. Potkala jsem veverku. Skutečnou zrzavou hopkavou veveřici, ale můj kvér nebyl ready a i kdyby byl, zas by blejsknul jen šmouhu. Enjoy.