Lenka 'Trinity' Voráčková

„Represivní“ pohled na ultimátní řádění v světě Eodix zvaném, odehrávajícím se v temném hvozdu v datu od 31.7. do 5.8. 2007.

Zpráva sepsaná při svitu černých svic a za hřmotu toho „železa“, léta páně 2007, dne třetího od skončení hry pekelné tedy… ehm 7. srpna.. chápete to někdo? Já ne ;)

Hopskoč si zlomil všecky haxny a tak možná donese zprávu tomu klanu internetů mnohem později, než by se autorce líbilo.

Cesta tam a zase zpátky s občasnými zastávkami v hospodách, sepsáno léta páně 2006. Akce probíhala 29.7. – 6.8. 2006 a byla to jedna z nejdelších akčních řeží, na které jsem kdy byla. Dokonce jsem se naučila cákat v ledovém potoce a to jinak studenou nemusím. Až na nepříjemné počasí poslední dny byl celý tento ročník parádní.

Některé z těchto článků se v různě upravené podobě vyskytly v tištěném občasníku Posel, kterýžto vznikal pod rukama organizátorů během příprav na 9. ročník Eodixu. Čím praštěnější články, tím lépe. A ne, nic na přilepšenou jsem si při jejich psaní nebrala. Už jsme tu holt takoví, což mi ale vůbec nevadí.

Pokud jste se rozhodli zabývat se larpováním, není nic jednoduššího, než si vyhledat kalendáře akcí například na stránkách Asociace Fantasy, nebo hodit dotaz do oblíbeného interfernetového vyhledávače ;). V kalendáři najdete odkazy a základní informace. Zvolený larpík by měl na svých stránkách obsahovat všechny náležitosti – od pravidel, po telefon na organizátory až po informace o nejnižším možném věku či o nejbližší lékařské pohotovosti aji to, jak to bude s jídlem. Každá akce je individuální, má tedy individuální podmínky a tady je na vaší osobní invenci zjistit si přesné informace.

Řádně prochcípaný larp aneb jak dělníci hrad Vikomtův obléhali v datu od 1.8. do 7.8. 2005.

Jest pravda, že tento Eodix postihly věci veskrze nemilé. Všichni, kdo jste tam byli, o nich víte, a tak snad nemá přílišnou cenu se jim zde, na tomto místě věnovat. Možná pro vás věci neznalé – šlo o změnu místa asi o jeden kilometr, z důvodů pořádání skautského tábora, na louku o mnoho menší a od lesů herních o tolik vzdálenější a tím to začalo. Na druhou stranu tady musím zdůraznit, že ač nová – louka byla naprosto dostačující, stromy ohraničená a tudíž lehce krytá před nepřízní slunečnou, ovšem už ne tak chráněná od vlivu této civilizace – naneštěstí pro nás, i pro vesničany okolních osad. Ale co. Pivko teklo proudem, a tak mohl být tento žal rychle splaven z duše.